Jizerská Padesátka

Jak už asi víte, nedávno jsem se zúčastnil Jizerské padesátky. Nezapomenutelné zážitky ovšem nemám pouze ze závodu samotného, ale už z cesty tam. Začaly v Praze, kde jsem se z Florence potřeboval dostat na Černý Most. Když se mi na poslední chvíli podařilo domluvit doprovod, dost se mi ulevilo. Bohužel jen na chvíli. Pod vedením průvodkyně Evy jsem totiž vzápětí narazil do několika lidí a nevynechal jsem ani betonový sloupek. Jak jsem se posléze dozvěděl, Evča nemá prostorové vidění… No, tak hlavně že ví, kam jedeme. Uklidňoval jsem se v duchu. V metru jsme seděli, takže pohoda. Ovšem jen do chvíle, než si Evča všimla, že jsme už 20 minut jeli na opačnou stranu. Na Černý Most jsme dorazili sice trochu pozdě, ale zato v dobrém rozmaru. Dál už cesta probíhala více méně bez problémů.

Další vtipný okamžik nastal druhý den, když se mě kluci ptali, které z lyží jsou moje. Odpověď vcelku jednoduchá, mám lyže Atomic. „Dobře, ale jsou tu dvoje. Jedny jsou modré a druhé červené.“ Ptali se znovu kluci. A byl jsem v háji. Barvu si totiž opravdu nepamatuju. Vylučovací metodou jsme zjistili, že mám červené. Uff.

Trojici lehce kuriózních a mírně bolestivých zážitků v neděli před závodem završil průvodce Tomáš, který mi pomáhal dojít k autu. Pod jeho laskavým vedením se mi podařilo trefit hlavou dveře. Au! Moc se mi omlouval. A asi mu to bylo vážně líto, aspoň tak zněl, ale stejnak ho podezírám, že to byla sabotáž. Prostě s ostatními dostali strach, abychom je všechny do jednoho s moji trasérkou Ivanou nepředjeli.

Jizerská 50

Druhý únorový víkend proběhl běžkařský závod v Bedřichově. Jelo se tu padesáté výročí slavné Jizerské padesátky. Samozřejmě jsem nemohl chybět. Na běžkách jsem naposledy závodil vloni na Jizerské desítce. Měl jsem tentokrát trochu obavy, jestli se mi vůbec podaří dojet do cíle, ale to mě v žádném případě nemohlo odradit. Maximálně si sjedu z trati trochu zahoubařit nebo si poležím pod kopcem, uklidňoval jsem se v duchu. Do Bedřichova jsme dorazili už v pátek večer, mohli jsme se tedy v klidu připravit na nedělní závod. Čekal jsem na svoji trasérku Ivanku. Probrali jsme všechny záludnosti tratě a naše signály při navigování. Navigovat slepce ve stopě je totiž občas oříšek.

Nedělní ráno nás příjemně překvapilo občasnými slunečními paprsky a hlavně tím, že teplota zůstávala pod nulou. Běžky se na mě už třásly a já na ně, tak jsme vyrazili. Zázemí nám poskytl stan nadace Leontínka, která pomáhá zrakově handicapovaným. Závod začal v 9:15. Hůlky pod mým náporem skoro zapraskaly a já se odlepil z místa. Ivanka jede přede mnou a popisuje mi cestu. Na trati nejsou žádné překážky, až na běžkaře, ale jinak stopa krásně vede. Za chvíli přichází stoupání, které hravě vyjedeme. Jenže za moment se mi přilepil na běžkařský vosk kus větvičky, tak jsem trochu drhnul. Rychle sundat a frčet dál. Po deseti kilometrech se nám stopa ztratila. Nemělo mě tedy co vést. Navigování se stalo mnohem složitějším. Jak už to tak bývá, po stoupání zákonitě následuje klesání. To prý vypadá o poznání hůře. Prý mohu být rád, že to nevidím, popisuje trasérka, proto se raději zachytím jejích hůlek. Takto sjíždíme velký kopec a je to opravdu frkot. Mírné kopce sjíždím sám. Tedy za důkladného popisu mé trasérky. „Ostrá pravá, tak si trochu levou připlužíme.“, zní například instrukce, když ji zrovna uslyšíte. Přijíždíme k tribunám, to mimo jiné znamená nasazení amerického úsměvu pro fanoušky. Ještě naposledy pořádně zabereme a do cíle dorazíme v krásném čase 6:05:04. Závod se moc povedl a Ivance patří velké poděkování, že to se mnou zvládla. Stíhat navigovat bloudícího běžkaře za ní, případně před ní je určitě náročné. Pravdou je, že mě občas naváděla směrem do lesa, ale to mě chtěla asi jen trochu zpomalit a předehnat :-) Já tvrdím pořád, že ženy si umí poradit v každé situaci. Jinak to byla týmová práce, která se nám vážně povedla. Nuže mně nezbývá nic jiného než poděkovat ještě jednou Ivance, Leontínce a všem, co se o nás tak krásně starali. Už se těším na další ročník Jizerské padesátky – příště se uvidíme na dlouhé trase!

Běžkám zdar!

Fotky a další info najdete zde.