Sportovní masér

Lidi, už jste slyšeli tu novinu? Že ještě ne? Tak vám to teda povím. Prostě se vám na rovinu přiznám a nebudu si vůbec vymýšlet.

„Hurá, mám konečně papír!“ Opravdu. To koukáte, co? Papír totiž dneska nemá jen tak někdo, že jo? No dobře, něco jsem sliboval. Takže, bez vymýšlení a narovinu. „Mám papír, že jsem sportovní masér, tudíž mohu masírovat. Pecka, co?.“ Jo, už vás můžu klíďo polít olejem, a nikomu to nebude vůbec divný.
Každopádně, závěrečná zkouška na kurzu dopadla velmi dobře, ne-li přímo výborně. Teda, aspoň si myslím.
A jak to tam vypadalo? Byli jsme přiděleni do dvojic. Každý si vylosoval svoji otázku, co a komu bude masírovat. Třeba já jsem si vylosoval, že budu Ivošovi masírovat hýždě. Líp to snad dopadnout ani nemohlo. To jsem si vždycky přál, aby to byla prdel, až do samotného konce. O důstojnějším rozloučení s kurzem, Ivošem a vlastně s celým jeho pozadím, se mi ani nesnělo. Teda, vlastně... Ivoš si na oplátku vylosoval, že mi bude masírovat moji krásnou a mužnou hruď. Lepší zážitek na závěr si moje prsíčka, nebo teda vlastně po masérsky moje prsní svaly, nemohly ani přát.

Tak doufám, že za mnou někdy na nějakou masáž dojdete.
Běda, jak půjdete za Ivošem. :-D

No, ale pravda, hruď on umí vážně perfektně. :-D